Zdá se, že už ani čtení mikroskopického písma na etiketách nezajistí, že si koupíte potraviny vámi žádané kvality a složení. Jak se občas v médiích dozvídáme z výsledků laboratorních rozborů, složení u mnoha testovaných potravin neodpovídá tomu deklarovanému na etiketě. Tak čemu už věřit, když chcete například dobrý párek?
Za Sklizeno říkáme: věřte sobě, svým smyslům a zkušenostem s výrobcem a prodejcem. Dobrý párek totiž poznáte spíše podle chuti a vůně než podle etikety… A protože si párek dá občas téměř každý, rozebrali jsme tuhle uzeninu na kousky a přinášíme anatomii dobrého párku.
Dokonale vypadající párek neříká nic o své chuti a kvalitě, ale spíše o obsažených barvivech a použitém střívku. Párek nemusí být dokonale pravidelný a růžový. Barva je dána hlavě typem masa. To může být telecí, vepřové nebo hovězí a párky tak nemohou mít vždy stejnou barvu. Barvu uzenin upravují (stabilizují) dusitany, jinak by byly zašedlé a nevábné. Pokud jsou ale ostře a nepřirozeně růžové, téměř určitě bylo naprosto zbytečně přidáno barvivo. Takže tady zdání může klamat, barva vám o kvalitě mnoho neřekne.
Ať už zvolíte přírodní nebo průmyslově vyráběné (leč čistě z přírodních ingrediencí), nemělo by střívko být tuhé, silné či jakkoliv vadit při žvýkání. Mělo by být pružné, jemné a v chuti spíše neznatelé.
Hlavní údaj, který většinou kontrolujeme na etiketách, je druh masa a jeho procentní zastoupení. U druhu masa by (snad) etiketa zavádět neměla, testy ale ukazují, že etikety často zkreslují jeho množství. Podle zákona musí být ve vídeňském párku minimálně 55 % masa, více je ale pro chuť lepší. Masovou chuť párků s menším procentem masa dohánějí výrobci často glutamany, takže pokud máte na jazyku pocit, že jíte škrobovou hmotu s příchutí párku, pak zkuste na balení zapátrat po obsahu glutamanů a příště si vybrat jiný. Další párkové pravidlo zní: množství masa stoupá s cenou uzeniny, tak nevěřte párkům s 80 % masa za 9,90 Kč.
Zdravé nejsou, ale proto je nejíme. Tuku ve vídeňském párku může být totiž až 40 %. Jednoduché pravidlo ale zní, že čím více je v něm ale masa, tím méně se tam vejde tuku. Údaje na etiketách ne vždy odpovídají realitě, takže byste se zase měli řídit spíš svou chutí – a dětem párky tak jako tak nevnucovat. Navíc, 25 % tuku už je poměrně vysoké číslo a přitom u párků poměrně běžné.
Glutamany, přílišné množství solí (sůl je přirozený konzervant, takže úplně bez ní se taky neobejdou), fosfáty, dusičnany a dusitany jsou všechno párkoví vetřelci a mělo by jich být co nejméně. Přílišné množství soli poznáte jednoduše tím, že je párek prostě příliš slaný, glutamát přidává až podezřele masovou chuť, která často neodpovídá složení, a dusitany patří mezi povolená, ale „sporná“ éčka, která jsou ale nezbytná proto, aby uzenina vypadala chutně. Barviva jsou pak zbytečná naprosto. O obsahu těchto látek etikety párků spíše nelžou, tak alespoň zde se na ně snad můžete spolehnout a vyhnout se těm nežádoucím tím, že si přečteme etiketu.
